EYAN, EWE, EWE

Sita Friendly, PDF & Email

EYAN, EWE, EWEEYAN, EWE, EWE

Èyí jẹ́ ọ̀kan lára ​​àwọn ẹsẹ Ìwé Mímọ́ tí ó kún fún ìbẹ̀rù jù lọ nínú Bíbélì, nítorí pé Ọlọ́run fúnra rẹ̀ yóò ṣe ohun tí a ṣàpèjúwe nínú ọ̀rọ̀ àwọn ẹsẹ Ìwé Mímọ́ wọ̀nyí pé: “Ọlọ́run tìkára rẹ̀ yóò rán ẹ̀tàn ńláǹlà sí wọn, kí wọ́n lè gba irọ́ gbọ́.” ( 2 Tẹs. 2:11 ). “Emi pẹlu o yan arekereke wọn, emi o si mu ẹ̀ru wọn wá sori wọn: nitori nigbati mo pè, ẹnikan kò dahùn; nígbà tí mo sọ̀rọ̀, wọn kò gbọ́: ṣùgbọ́n wọ́n ṣe búburú ní ojú mi, wọ́n sì yan èyí tí inú mi kò dùn sí.” (Aísáyà 66:4).
Eyi jẹ ẹru lati sọ o kere ju. Eyi wa ninu ero Ọlọrun ati pe o ni eto fun eyi. Ibeere naa ni idi, nigba wo ati awọn wo ni awọn eniyan ti gbogbo eyi yoo kan? Diẹ ninu awọn ti o ni ipa yoo jẹ alaigbagbọ ti ko fẹ lati mọ ohunkohun nipa Ọlọrun, Jesu Kristi. Àwọn mìíràn ni àwọn tí wọ́n ti gbọ́ nípa Ọlọ́run ṣùgbọ́n tí wọn kò ronú ní ti gidi tàbí tí wọ́n rò pé òun kò ṣe pàtàkì, tàbí tí wọn kò ní àkókò nísinsìnyí tàbí tí wọ́n rò pé ọ̀rọ̀ òfo ni. Pẹlupẹlu, awọn ti o gbagbọ ninu imoye, imọ-ẹrọ, imọ-ẹrọ loke Ọlọrun tabi ti wọn ro pe awọn tikarawọn jẹ ọlọrun pẹlu, yoo ṣubu sinu ẹtan. Lakotan awon kan wa ti won mo Olorun sugbon ti won wa ni apero pelu Bìlísì, won ro pe won le se isiro igbese Olorun to n bo, ti won le fo wole ki Olorun to ti ilekun oko, won ti yo, won si n ba awon ota jeun ni oruko Olorun. e je ki a kojo. Diẹ ninu awọn ti a ti gbe lọ nipasẹ awọn aniyan ti aye yi ati ki o ni ti ara wọn ihinrere awujo, ọlọrun ti a keji anfani excuse. Awọn iru eniyan wọnyi ti ṣeto ara wọn fun ẹtan ti o lagbara lati gba wọn.
Ṣugbọn o dara lati ranti awọn iwe-mimọ yii, “Ẹ jade kuro ninu rẹ̀, eniyan mi, ki ẹyin ki o má ba ṣe alabapin ninu awọn ẹṣẹ rẹ̀, ati ki ẹyin ki o má ba gba awọn iyọnu rẹ̀.” ( Ìfihàn 18:4 ). Idi pataki fun Ọlọrun lati ran ẹtan ti o lagbara ni a ri ni 2 Tẹs. 2:10, “Nítorí wọn kò gba ìfẹ́ òtítọ́, kí wọ́n lè là.” Ìdí nìyí tí Ọlọ́run fúnra rẹ̀ yóò fi rán ẹ̀tàn ńlá sí wọn. Wọn kò gba ìfẹ́ òtítọ́. Ronu nipa rẹ. Jesu wipe Emi ni ona, otito ati iye. Ọlọ́run nífẹ̀ẹ́ ayé tó bẹ́ẹ̀ tí ó fi fi ọmọ bíbí rẹ̀ kan ṣoṣo fúnni. Fun ifẹ ati nipa ifẹ, O fi ẹmi rẹ lelẹ fun awọn ọrẹ rẹ, iwọ ati emi. Eyi si jẹ ifẹ; pe O tun fi wa silẹ pẹlu awọn ileri ti a ko le ronu ati iyebíye, ti a ba gbagbọ. Otitọ, ti o ba gba, yoo fun ọ ni igbala. Nigbati o ba kọ otitọ; isere pẹlu otitọ; ayo pẹlu otitọ; fi ẹnuko otitọ; amọja ni ihinrere ti idaji otitọ, ta otitọ Ọlọrun: nigbana ni iwọ n foju palapala, kọ̀, ẹ̀gàn, ẹ̀gàn, ifẹ otitọ ti a ri ninu otitọ; eyi ti yoo fun igbala. Eyi ti pari lori Agbelebu Kalfari ti Jesu Kristi Oluwa, a si fi ipe na fun yin, (Johannu 3:16).

Ipadasẹhin nigbagbogbo jẹ itọkasi aaye iṣoro kan ninu ibatan laarin Onigbagbọ ati Jesu Kristi. “Apẹhinda ni ọkan yoo kun fun awọn ọna tirẹ.” ( Owe 14:14 ).  Ǹjẹ́ Kristẹni kan wà tí kò mọ̀ nígbà tó bá dá ẹ̀ṣẹ̀ tàbí tí kò bá ìgbàgbọ́ rẹ̀ jẹ́? Emi ko ro bẹ, ayafi ti o ba ti o ba wa ni kò ti re. Oluwa gẹgẹ bi woli Isaiah ninu Isaiah 66:4, ti o pe ọ, o ba ọ sọrọ ṣugbọn iwọ ko dahùn, iwọ ko gbọ. Ìwọ ṣe búburú, o sì ṣe ohun tí ó dùn mọ́ ọ, kì í ṣe Olúwa. Nigbawo ni eyi yoo ṣẹlẹ? Eyi yoo ṣẹlẹ ṣaaju itumọ. Satani yoo di alagbara ni ọsẹ ti o kẹhin ti Daniel 70th ọsẹ. Ko si eni ti o mọ igba ti o bẹrẹ. Ṣugbọn nigba ti oun, Satani (ati Aṣodisi-Kristi) farahan ninu tẹmpili Juu ni ọdun mẹta ati idaji. Nítorí náà, ẹ rí i, níwọ̀n bí ẹ kò ti mọ ìgbà àti bí a ṣe lè ṣírò ìṣírò Ọlọ́run ní ti gidi; tẹtẹ ti o dara julọ ni lati nifẹ otitọ ti o bẹrẹ ni bayi, yipada ati ilọsiwaju lori ibatan rẹ pẹlu Oluwa. Bẹrẹ ṣiṣẹ ati rin pẹlu Oluwa, mu ilọsiwaju si adura rẹ, fifunni, ijosin, ãwẹ ati igbesi aye jẹri, ni bayi ti a pe ni loni tabi bibẹẹkọ irokuro ti o lagbara ti Ọlọrun tikararẹ yoo gba ọ. Sa sinu Jesu Kristi fun aabo ati aye re. Amin. Irora n bọ ni iyara.

Njẹ nwọn o ha ti ṣe kepè ẹniti nwọn kò gbagbọ́? Ati pe bawo ni wọn yoo ti ṣe gbagbọ ninu ẹniti wọn ko gbọ́? Ati bawo ni wọn yoo ṣe gbọ laisi oniwaasu? Ati bawo ni nwọn o ṣe wasu, bikoṣepe a rán wọn? A ti kọ ọ́ pé, “Ẹsẹ ẹni tí ó mú ìyìn rere wá ti lẹ́wà tó lórí àwọn òkè tó, tí ń kéde àlàáfíà; tí ń mú ìyìn rere wá, tí ń kéde ìgbàlà.” ( Isa. 52:7 ). Lati ṣe iyipada ni lati yi irisi deede pada, ohun ti ẹnikan tabi nkankan; ki awon eniyan ma baa da eni tabi nkan yen mo. Ìbànújẹ́ dà bí ẹ̀tàn. Awọn ti o kọ ifẹ ti otitọ nitori igbesi aye ati ipo awujọ eke n gbe igbesi aye ẹtan ati ẹtan ti Ọlọrun lagbara yoo ba wọn lojiji. Gbe igbe aye titọ ati ti ẹmi ninu ifẹ ti otitọ Ọlọrun.

Ó yẹ kí gbogbo wa máa rántí Ọba Ísírẹ́lì Jèróbóámù àti bí wọ́n ṣe kópa nínú ìfaradà. Ranti ninu 1 Ọba 14: 1-13 , ọmọ Jeroboamu ṣe aisan ati pe o fẹ lati mu ọmọ naa larada. Bàbá, ọba Ísírẹ́lì, rán ìyá ọmọ náà sí Áhíjà wòlíì. Wòlíì yìí sọ iṣẹ́ tí Ọlọ́run yàn fún Jèróbóámù pé kó jọba lórí Ísírẹ́lì. Ní àkókò yìí, ọba ti gbàgbé Ọlọ́run tí ó yàn án, wòlíì tí ó kéde rẹ̀ ní ọba, tí ó sì ti yípadà sí ibi. Lagbara delusion ti mu soke pẹlu rẹ. Loni o tun le rii awọn ọkunrin ati awọn obinrin ti Ọlọrun pe ti o si fi aanu han; ṣe ohun kan náà tí Jeroboamu ṣe. Ta ni kò lè tọ wolii náà lọ tààràtà nítorí ọ̀nà rẹ̀.Ṣugbọn iwọ ti ṣe buburu ju gbogbo awọn ti o ti wà ṣaju rẹ lọ: nitoriti iwọ ti lọ, iwọ si ṣe ọlọrun miran fun ara rẹ, ati ere didà, lati mu mi binu, iwọ si ti sọ mi si ẹ̀hin rẹ. Loni ọpọlọpọ awọn ọkunrin Ọlọrun ati awọn Kristiani ni awọn ọlọrun miiran ti wọn ngbimọ. Àwọn kan ń gbé ìgbé ayé àwọ̀, wọn kò sì nífẹ̀ẹ́ òtítọ́. Ìtànmọ́lẹ̀ ńláǹlà láti ọ̀dọ̀ Ọlọ́run ń bọ̀ lọ́nà wọn láìpẹ́, bí ìtumọ̀ náà ti ń sún mọ́lé.
Jèróbóámù ní kí ìyàwó rẹ̀ lọ fi aṣọ pa dà sọ́dọ̀ wòlíì Áhíjà kó sì béèrè nípa ọmọ náà tó ń ṣàìsàn. Ó mọ̀ pé: Ọlọ́run nìkan ló dá ọmọ rẹ̀ tó ń ṣàìsàn lóhùn. Ó ti kúrò lọ́dọ̀ Ọlọ́run, kò sì fẹ́ ronú pìwà dà. Kàkà bẹ́ẹ̀, ó yàn láti lo ìpadàbọ̀. Ó fẹ́ jàǹfààní ìkùnà wòlíì náà. Ó wéwèé ìfaradà náà ó sì rán ìyàwó rẹ̀ sí wòlíì náà. Lọ́nà kan náà, lóde òní, àwọn kan máa ń rán àwọn míì lọ láti lọ bá àwọn abókùúsọ̀rọ̀ lọ́wọ́ wọn. Ó fi ọrẹ rere tàbí àbẹ̀tẹ́lẹ̀ ránṣẹ́ sí i (ẹsẹ 3); àbẹ̀tẹ́lẹ̀ kan ìdájọ́. Ọlọ́run wòlíì Áhíjà sì rí ibi Jéróbóámù dáadáa, ó sì pèsè wòlíì náà sílẹ̀. Ọlọrun mọ ohun gbogbo ati ki o ko le wa ni ya nipa iyalenu. Bó tilẹ̀ jẹ́ pé ojú wòlíì náà ti di bàìbàì nítorí ọjọ́ ogbó, Ọlọ́run ṣì ń fún un ní ìdáhùn sí gbogbo ipò, èyí tó yà àwọn tó ní ìran tó ṣe kedere lẹ́nu. Ọlọ́run bá wòlíì náà sọ̀rọ̀ nípa ìfaradà náà. Olúwa sọ ẹni tí ń bọ̀ fún un, kí ni ìṣòro náà jẹ́, ìdáhùn sí ìṣòro náà àti àsọtẹ́lẹ̀ kan fún ẹni tí ó ṣe àṣírí náà, Ọba Jeroboamu.. Ibanujẹ yoo mu ọ wá sinu iro ati ẹtan ti o lagbara.

Nikẹhin, ranti Ọlọrun mọ ati ri ohun gbogbo ati awọn eniyan ati awọn idi. Nigba ti o ba pinnu lati parọ ati ki o kan si alagbawo pẹlu kan Aje, oṣó, oogun ọkunrin tabi obinrin, ariran, miiran ajeji oriṣa ati awọn iranṣẹ wọn, o di ọtá ti ọrọ Ọlọrun Jesu Kristi, ati ki o pato ti o mu ki o kan oludije fun Ọlọrun alagbara. irokuro. Ẹ ṣọ́ra láti tẹ̀lé Olúwa pẹ̀lú gbogbo ọkàn yín kí ẹ má sì ṣe lò ó tàbí kópa nínú ìfaradà tàbí wá ìrànlọ́wọ́ lọ́dọ̀ àwọn ọlọ́run àjèjì. Nígbàkúùgbà tí o bá wádìí lọ́dọ̀ ọlọ́run mìíràn tàbí tí o bá da ara rẹ̀ lòdì sí ọ̀rọ̀ Ọlọ́run, ìwọ ń sọ Ọlọ́run sẹ́yìn rẹ bí Jèróbóámù. Gbigba iro ni igbagbọ jẹ ki o jẹ oludije ti o le yanju pupọ fun ẹtan Ọlọrun ti o lagbara. Kilode ti o fi ṣubu sinu pakute eṣu eyiti o pẹlu irokuro, ẹtan, ati arekereke ninu awọn ibaṣe rẹ pẹlu Ọlọrun ati eniyan? Ranti awọn abajade ti iru bẹ, ati opin awọn ti o ṣe adaṣe. Jesu Kristi ni idahun kanṣoṣo, ọna kanṣoṣo, otitọ kanṣoṣo ati orisun kanṣoṣo ati onkọwe iye ainipẹkun. Pe e sinu igbesi aye rẹ ni bayi, ṣaaju ki o to pẹ. Ẹtan ara ẹni jẹ ọkan ninu awọn ọna nipasẹ eyiti awọn eniyan kọ ifẹ ti otitọ, nikan lati gba irọ kan gbọ ati pe Ọlọrun ti ṣe ileri lati fi ẹtan nla ranṣẹ si iru awọn eniyan bẹẹ. Ṣayẹwo ara rẹ.

087 - ETAN, ETAN, ETAN